Návštěva Lidic

Dne 12.června 2021 ,náš tým navštívil původní místo kde kdysi stála malebná vesnička Lidice , která byla 10.června roku 1942 srovnaná se zemí, jediné co zde zbylo po této obci jsou základy statku , školy , kostela.

Na zahradě Horákova statku bylo popraveno 173 mužů , ženy a děti byli odvezeny do tělocvičny kladenského gymnázia , kde byli ženy a děti po třech dnech od sebe odděleny. Obětmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických občanů. 

Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 žen a po dvouletém pátrání 17 dětí.

Po nočním vyšetřovaní našeho týmu, nás zasáhl smutek a bolest obětí nacistického řádění. Za celý náš tým bych chtěla vyjádřit upřímnou soustrast přeživším i pozůstalým. 

 Také bychom chtěli upozornit na to co se zde vlastně stalo. 



          Memoria autem Lidice 

Seznam lidických žen:

1. Bartůňková Rozalie 1863 37. Hroníková Květa 1926
2. Bendová Rozalie 1893 38. Hroníková Miloslava 1925
3. Bradová Anastazie 1891 39. Hroníková Růžena 1903
4. Brejchová Božena 1910 40. Hroníková Zdeňka 1926
5. Brožová Božena 1923 41. Huříková Lidmila 1888
6. Brožová Cecilie 1897 42. Chalupová Anna 1920
7. Bulinová Anna 1909 43. Jedličková Marie 1911
8. Bůžková Marie 1907 44. Jelínková Helena 1915
9. Čermáková Anna 1897 45. Jirásková Marie 1882
10. Čermáková Valerie 1883 46. Káclová Antonie 1883
11. Černá Anežka 1881 47. Káclová Marie 1918
12. Doležalová Alžběta 1904 48. Káclová Marie 1912
13. Dupačová Božena 1897 49. Kadlecová Marie 1902
14. Dupačová Zdenka 1924 50. Kafková Anastazie 1905
15. Fialová Magdalena 1897 51. Kajmlová Karolina 1905
16. Frejová Růžena 1909 52. Kárníková Karolina 1893
17. Hanfová Anna 1907 53. Kárníková Květa 1924
18. Hanfová Marie 1880 54. Kárníková Vlasta 1921
19. Hanzlíková Anna 1879 55. Kárníková Zdeňka 1919
20. Hanzlíková Karolina 1885 56. Kindlová Růžena 1890
21. Hanzlíková Marie 1854 57. Klímová Marie 1891
22. Hanzlíková Marie 1914 58. Koberová Blažena 1904
23. Hejmová Albína 1873 59. Kohlíčková Marie 1894
24. Hejmová Anna 1897 60. Kopáčková Alžběta 1896
25. Hejmová Marie 1901 61. Korecká Anna 1922
26. Hejmová Rozalie 1888 62. Korecká Marie 1873
27. Heřmanová Emilie 1910 63. Kotmelová Marie 1879
28. Himlová Anna 1884 64.. Kovařovská Bohumila 1911
29. Himlová Ladislava 1915 65. Kovařovská Božena 1888
30. Hlinková Terezie 1870 66. Kovařovská Božena 1909
31. Hocková Magdalena 1910 67. Kovařovská Marie 1888
32. Horáková Terezie 1891 68. Kovařovská Marie 1891
33. Houbová Marie 1885 69. Kovařovská Rozalie 1886
34. Hroníková Anna 1907 70. Kozlová Marie 1897
35. Hroníková Božena 1871 71. Krásová Růžena 1918
36. Hroníková Františka 1900 72. Krejzová Žofie 1902 

73. Kruntová Anna 1890 114. Prynychov Pavlína 1900

74. Kruntová Marie 1924 115. Příhodová Aloisie 1910

75. Kubelová Anna 1915 116. Příhodová Růžena 1907

76. Kubelová Josefa 1871 117. Puchmeltrová Karolina 1893

77. Kubíková Anna 1912 118. Radostová Anežka 1904

78. Kučerová Terezie 1915 119. Radostová Františka 1911

79. Kulhavá Marie 1905 120. Radová Alžběta 1894

80. Leflerová Helena 1921 121. Rákosová Marie 1921

81. Lišková Růžena 1906 122. Ramešová Božena 1897

82. Maštalířová Marie 1883 123. Ramešová Jaroslava 1912

83. Miková Alžběta 1915 124. Reitová Zdeňka 1925

84. Moravcová Františka 1878 125. Rohlová Anna 1922

85. Moravcová Růžena 1911 126. Rohlová Emilie 1906

86. Moravcová Věra 1912 127. Rohlová Rozálie 1885

87. Muláková Marie 1906 128. Romová Helena 1923

88. Müllerová Anna 1886 129. Romová Milada 1901

89. Müllerová Marie 1917 130. Růženecká Alžběta 1889

90. Nechvátalová Marie 1871 131. Růžičková Zdeňka 1895

91. Nejedlá Marie 1891 132. Říhová Antonie 1893

92. Neradová Růžena 1903 133. Říhová Milada 1924

93. Neradová Věra 1925 134. Sajdlová Anežka 1888

94. Nová Jarmila 1915 135. Sajdlová Anna 1897

95. Nováková Anna 1876 136. Sajdlová Barbora 1868

96. Nováková Marie 1884 137. Sajdlová Bedřiška 1922

97. Novotná Kateřina 1870 138. Sajdlová Marie 1894

98. Novotná Milada 1902 139. Sejcová Alžběta 1894

99. Ottomanská Marie 1896 140. Skálová Anastazie 1911

100. Peková Anna 1912 141. Součková Josefa 1900

101. Peková Blažena 1903 142. Spalová Anna 1906

102. Pelichovská Magdalena 1903 143. Spilková Antonie 1924

103. Petráková Růžena 1906 144. Straková Anežka 1893

104. Petříková Růžena 1919 145. Straková Anna 1920

105. Pírová Anežka 1874 146. Stříbrná Anna 1872

106. Pitínová Marie 1877 147. Stříbrná Antonie 1915

107. Podhorová Miloslava 1913 148. Stříbrná Marie 1888

108. Podzemská Anna 1905 149. Studničková Pavla 1882

109. Pospíšilová Albína 1887 150. Suchá Josefa 1876

110. Pospíšilová Albína 1902 151. Suchá Miloslava 1921

111. Pospíšilová Antonie 1894 152. Suchánková Anna 1895

112. Pospíšilová Miloslava 1924 153. Suchánková Jaroslava 1926

113. Průchová Julie 1884 154. Suchánková Miloslava 1922 

155. Syslová Marie 1893 170. Vokatá Božena 1908
156. Šantorová Rozálie 1889 111. Vokounová Růžena 1892
157. Šenfelderová Barbora 1891 172. Zbrojková Anna 1883
158. Šíchová Zdeňka 1920 173. Zbrojková Božena 1899
159. Šilhová Vlasta 1914 174. Zbrojková Jiřina 1921
160. Škrdlová Antonie 1884 175. Zbrojková Libuše 1919
161. Špotová Josefa 1911 176. Zbrojková Miloslava 1925
162. Šroubková Marie 1914 177. Zelenková Anna 1875
163. Štorková Jaroslava 1902 178. Zelenková Marie 1885
164. Týblová Rozálie 1878 179. Zelenková Marie 1920
165. Urbanová Milada 1911 180. Zelenková Žofie 1913
166. Vandrdlová Josefa 1888 181 . Zemanová Anežka 1902
167. Verunková Barbora 1871 182. Zmeškalová Božena 1892
168. Veselá Marie 1913 183. Židová Anna 1112
169. Vlčková Štěpánka 1914 184. Židová Karolina 1877 

Dodatečně byly dopraveny přes Terezín do Ravensbrückumatky dětí do                                                         jednoho roku.

1. Černá Antonie 1911
2. Hanfová Anna 1914
3. Hořešovská Olga 1920
4. Minařiková Libuše 1921
5. Müllerová Jaroslava 1920
6. Müllerová Marie 1917
7. Pitínová Blažena 1906 

Ženy, jimž se narodily děti po tragediia které byly rovněž dodatečně                                           dopraveny do Ravensbrücku.

1. Hanžlová Marie 1910
2. Kohlíčková Anna 1920
3. Müllerová Marie 1917
4 Pešková Žofie 1907 

    ŽENY ZAPLYNOVANÉ
      a ty, které podlehly útrapám koncentračních táborů.


1. BARTŮŇKOVÁ ROZÁLIE 1863
2. BENDOVÁ ROZÁLIE 1893
3. BRADOVÁ ANASTÁZIE 1891
4. ČERMÁKOVÁ VALERIE 1883
5. HANFOVÁ ANNA 1907
6. HANFOVÁ MARIE 1880
7. HANZLÍKOVÁ ANNA 1879
8. HANZLÍKOVÁ KAROLINA 1885
9. HANZLÍKOVÁ MARIE 1854
10. HEJMOVÁ ANNA 1897
11. HEJMOVÁ ROZÁLIE 1888
12. HIMLOVÁ ANNA 1884
13. HLINKOVÁ TEREZIE 1870
14. HRONÍKOVÁ BOŽENA 1871
15. JIRÁSKOVÁ MARIE 1882
16. KÁCLOVÁ ANTONIE 1883
17. KLÍMOVÁ MARIE 1891
18. KORECKÁ MARIE 1873
19. KOTMELOVÁ MARIE 1879
20. KOVAŘOVSKÁ MARIE 1888
21. KOVAŘOVSKÁ ROZÁLIE 1886
22. KOZLOVÁ MARIE 1897
23. MÜLLEROVÁ MARIE 1888
24. MÜLLEROVÁ MARIE 1912
25. NECHVÁTALOVÁ MARIE 1871
26. NOVÁKOVÁ ANNA 1876
27. NOVÁKOVÁ MARIE 1884
28. NOVOTNÁ KATEŘINA 1870
29. PÍROVÁ ANEŽKA 1874
30. PITÍNOVÁ BLAŽENA 1906
31. PITÍNOVÁ MARIE 1877
32. POSPÍŠILOVÁ ANTONIE 1894
33. PRŮCHOVÁ JULIE 1884 

    34. RADOVÁ ALŽBĚTA 1894
    35. RÁKOSOVÁ MARIE 1887
    36. RŮŽENECKÁ ALŽBĚTA 1889
    37. RŮŽIČKOVÁ ZDEŇKA 1895
    38. SAJDLOVÁ ANEŽKA 1888
    39. SAJDLOVÁ BARBORA 1868
    40. SAJDLOVÁ MARIE 1894
    41. STŘÍBRNÁ ANNA 1872
    42. ŠANTOROVÁ ROZÁLIE 1889
    43. ŠROUBKOVÁ MARIE 1914
    44. TÝBLOVÁ ROZÁLIE 1878
    45. VERUNKOVÁ BARBORA 1871
    46. ZBROJKOVÁ ANNA 1883
    47. ZELENKOVÁ ANNA 1875
    48. ZELENKOVÁ MARIE 1885
    49. ŽIDOVÁ KAROLINA 1877
    ŽENY NEZVĚSTNÉ

      1. KINDLOVÁ RŮŽENA 1890
      (naposled vězněna v Ravensbrücku)
      2. PĚŠKOVÁ ŽOFIE 1907
      (naposled vězněna v Grünnerbergu)
      3. SYSLOVÁ MARIE 1893
      (naposled vězněna v Ravensbrücku)   

Seznam lidických mužů:

  BREJCHA KAREL, č.p.10 narozen dne 28. srpna. 1909 v Lidicích. Navštěvoval obecnou a měšťanskou školu a vyučil se soustružníkem kovů v dílnách Poldiny huti. Potom pracoval ve Škodových závodech v Plzni. Po ukončení vojenské presenční služby u dělostřelectva se vrátil do rodné obce, kde se oženil. Jeho synek Josef, narozený v r. 1937, byl s lidickými dětmi odvlečen do Německa a je dosud nezvěstný.  

  BUBLÍK JOSEF, č.p. 7 narozen dne 10. listopadu 1885 ve Velkých Hydčicích, řidič auta, osobní řidič pana faráře Štemberky, svobodný.  

 BULINA KAREL, č.p. 20 narozen dne 25. října 1926 v Lize u Příbrami, přistěhoval se v roce 1941 se svou matkou do Lidic. Učil se truhlářem v Buštěhradě a od svého zaměstnavatele i v pokračovací škole měl nejlepší vysvědčení. Ve volných chvílích se vzdělával četbou knih. Jeho životní plány byly přeťaty nelítostným zásahem německých vrahů. Padl jako jeden z nejmladších lidických mužů.

ČERMÁK FRANTIŠEK, č.p. 35 narozen dne 10. dubna 1903 v Buštěhradě, pracoval jako zemědělský dělník. V roce 1931 se oženil. Měl čtyři děti, o které se pečlivě staral. Jeho manželka Anna Čermáková se vrátila z koncentračního tábora do vlasti, kde se shledala se svým synem Františkem, který v době lidické tragedie v obci nedlel a nebyl tam přihlášen. Ostatní tři děti jsou ještě nezvěstné. 

ČERMÁK VÁCLAV, č.p. 67 narozen dne 3. července 1876 v Lidicích. Po svém otci převzal hospodářství, v němž pracoval po čtyřicet let. Jeho zálibou byl chov koní. Za prvé republiky byl po několik let zástupcem starosty obce. 

ČERNÝ FRANTIŠEK, č.p. 26 narodil se dne 26. prosince 1907 v Nových Benátkách, kde také navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Vyučil se soustružníkem kovů a vstoupil do zaměstnání v závodech Poldiny huti na Kladně. V dubnu 1942 se přestěhoval do Lidic, kde se jeho manželce Antonii narodil chlapeček. Hoch dostal jméno František a krátce po lidické tragedii zemřel v sirotčinci v Krči, kam byly dopraveny nejmladší lidické děti. 

 DOLEŽAL JOSEF, č.p. 93 narozený dne 7. srpna 1901 v Bělokách, pracoval v kladenských železárnách a po práci ještě obdělával své políčko. Díky své píli a šetrnosti mohl si v roce 1935 postaviti rodinný domek, kde žil se svou manželkou a dvěma dětmi, synem Josefem a dcerou Marií. 

DOLEŽAL JOSEF, č.p. 93 narozený dne 9. dubna 1927 v Lidicích, navštěvoval ve své rodné
obci obecnou školu a měšťanskou školu v Buštěhradě. Potom se učil zedníkem v Kladně. Při krvavém zákroku v Lidicích byl odvezen s ostatními lidickými dětmi do Lodže, kde Němci zjistili, že je starší patnácti let, odvezli ho zpátky do Prahy, a tam byl dodatečně popraven 16. června 1942 v Kobylisích  

 DVOŘÁK ARNOŠT, č.p. 8 narozen dne 16. února 1896 v Praze, svobodný, dělník.  

 FARSKÝ FRANTIŠEK, č.p. 51 narozen dne 5. září 1896 ve Velkých Horoušanech, rozloučený, stavbyvedoucí. 

FOŘTÍK JOSEF, č.p. 30 narozen dne 5. března 1886 v Srbči, svobodný, dělník. 

FREJA VÁCLAV, č.p. 70 narozen dne 27. listopadu 1906 v Buštěhradě, vyučil se pokrývačem, ale pracoval v dole jako havíř. V roce 1933 se přiženil do Lidic. Se svou manželkou žil klidně a spokojeně a protože neměli dětí, přijali za vlastní holčičku Emilku (dcera od sestry), která byla po 10. červnu 1942 zavlečena do Německa. Je to jedno z lidických dětí, které bylo po osvobození nalezeno. 

FRÜHAUF FRANTIŠEK, č.p.37 narozený dne 3. srpna 1911 v Lukách. Navštěvoval obecnou a měšťanskou školu v Německé Vyskytné. V Jihlavě se vyučil číšníkem a pracoval v Praze. V roce 1937 se oženil s Marií Horákovou. Měl jedno dítě, syna Jiřího, který je dosud nezvěstný. Jeho manželka byla zastřelena s ostatními příslušníky Horákova rodu. 

 GENERALOV VASIL, č.p. 66 narozený dne 28. února 1889 ve Vasilovce v Rusku. V první světové válce dostal se jako zajatec do Maďarska a po ukončení války přišel do Prahy, kde byl zaměstnán v uzenářském obchodě. Potom pracoval jako zemědělský dělník a v roce 1940 se přistěhoval do Lidic. 

 HANF FRANTIŠEK, č.p. 63 narozen dne 5. 9 1916. V mládí ztratil otce a probíjel se těžce se svou matkou, kterou i později stále podporoval. Pracoval v hospodářství a teprve když se oženil, přijal zaměstnání v železárnách. Byl otcem jednoho dítěte, holčičky Věrušky, která byla po osvobození šťastně nalezena.

 HANF VÁCLAV, č.p. 70 narozen dne 24. června 1904 v Buštěhradě. Povoláním byl horník. Zastával místo velitele dobrovolných hasičů v Lidicích. Měl tři děti, Marii, Annu a Václava, které byly po válce nalezeny v Německu a vrátily se do vlasti. Jeho manželka zahynula v koncentračním táboře v Ravensbrücku, kde byla vězněna s ostatními lidickými ženami.

HANZLÍK JOSEF, č.p. 32 narozen dne 13. dubna 1909 v Lidicích. Byl zaměstnán jako slévač v závodech Poldiny huti v Kladně. Jeho zálibou byla hudba. Jako člen obecního zastupitelstva byl důvěrným spolupracovníkem starosty Hejmy. Byl svobodný.

HANZLÍK VÁCLAV, č.p. 32 narozen dne 5. května 1882 v Lidicích. Pracoval po třicet let v závodech Poldiny huti a od roku 1939 byl ve výslužbě. Vychoval tři děti, syna Josefa a Václava a dceru Marii. Ta jediná zůstala na živu. Jeho manželka i stařičká matka zahynuly v koncentračním táboře, oba synové byli s ním zastřeleni.

HANZLÍK VÁCLAV. č.p. 32 narozen dne 12. prosince 1910 v Lidicích. Vyučil se strojním zámečníkem a pracoval v Poldině huti. Velmi rád cestoval, ale vždy říkal po návratu ze svých cest, že v Lidicích je přece jen nejlépe. Často jezdil na kole do údolí Berounky, na Křivoklát, Karlův Týn, na Dědkův mlýn atp., většina mládeže jezdila s ním.Byl svobodný.

HANŽL KAREL, č.p. 57 narozen dne 7. února 1903 v Buštěhradě. Nejdříve pracoval jako zemědělský dělník a po návratu z vojenské presenční služby přijal zaměstnání v kladenských železárnách. V roce 1929 se přiženil do Lidic. Jeho první děcko ihned po narození zemřelo a druhé dítě se narodilo po lidické tragedii 23. června 1942 v Praze na Vinohradech v Dykově ulici a je dosud nezvěstné.

HEJMA FRANTIŠEK, č.p. 58 narozen dne 24. listopadu 1859 v Buštěhradě. Po skončení první větové války - když se vrátil z Bosny, kde vojákoval - stal se cestářem a z úspor si zakoupil v Lidicích domek. Později si vlastní pílí postavil usedlost (sám si na stavbu lámal kámen). V roce 1928 ji předal svému synovi.

HEJMA FRANTIŠEK, č.p. 84 narozen dne 19. září 1893 v Lidicích. Když vychodil obecnou a měšťanskou školu v Kladně, přijal zaměstnání v kladenských železárnách. Byl otcem dvou synů, Jaroslava a Františka, Všechen svůj volný čas po zaměstnání věnoval blahu obce, jejímž byl posledním starostou. 

HEJMA JAROSLAV, č.p. 84 syn Františka, narozen dne 14. června 1922 v Buštěhradě, kde také navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Vyučil se v kladenských železárnách, kde pracoval i po vyučení. Svému otci, jenž byl starostou vypomáhal v malém hospodářství. Byl také dobrým sportovcem.

HEJMA KAREL, č.p. 58 narozen dne 25. listopadu 1901 v Lidicích. Vypomáhal svému otci v hospodářství. Později pracoval v Poldině huti a když se oženil, převzal po svém otci hospodářství, ..na kterém pracoval až do své smrti. Měl jednoho syna, Karla, který byl odvlečen s ostatními lidickými dětmi a je dosud nezvěstný. 

HEŘMAN LADISLAV, č.p. 9 narozen dne 19. května 1912 v Hostouni. Po odchodu ze školy byl zaměstnán jako řidič auta ve mlýně v Dobrovízi. V roce 1941 při výslechu na gestapu byl ztýrán a pak propuštěn. Měl jedno děcko, dceru Jaroslavu, která je jedním z nalezených lidických dětí. Následně se prokázalo, že jde o německé dítě a proto byla holčička vrácena své pravé matce. Jeho dcera Jaroslava se nenašla.

HIML ANTONÍN, č.p. 82 narozen dne 25. ledna 1880 v Praze. Jakmile vychodil školu, vstoupil jako dělník do dolu a později se stal horníkem. V Lidicích si postavil rodinný domek. Vychoval tři děti, syny Václava a Karla a dceru Ladislavu. Když byl dán do výslužby, rád pracoval i potom na svém poli a vypomáhal sousedům. 

HIML KAREL, č.p. 82 narozen dne 28. ledna 1907 v Lidicích. Absolvoval měšťanskou školu v Kročehlavech. Již ve škole jevil hudební nadání, proto vstoupil jako hudební elév k vojenské hudbě pěšího pluku č. 23 v Bratislavě. Po návratu z vojny nastoupil práci v Poldině huti a později pracoval v továrně Kablo. V posledních letech svého života pracoval opět jako hutník v Poldině huti. 

HOCEK JAROSLAV, č.p. 101 narozen dne 23. července 1907 v Buštěhradě. Pocházel z chudé hornické rodiny. Matka mu zemřela, když mu byly tři roky. Vyučil se obuvníkem. ale byl dlouhá léta bez zaměstnání. Konečně byl přijat jako pomocný dělník v Poldině huti. Nevydělával mnoho, ale se svou manželkou se co nejvíce uskrovňoval, aby si mohl postaviti rodinný domek. Jeho stavbu dokončil jedenáct měsíců před lidickou tragedii. 

HOREŠOVSKÝ BOHUMIL, č.p. 9 narozen dne 9. března 1915 v Makotřasích po smrti svého otce, který padl na italské frontě v první světové válce. Vyučil se strojním zámečníkem v Poldině huti. V československé armádě sloužil u dělostřelectva v Praze a po skončení presenční služby se vrátil do zaměstnání v Poldině huti. Mezi svými druhy byl oblíben pro svou veselou povahu. 14 dní před lidickou tragedii se narodil jeho syn Pavel, který byl po osvobození nalezen.

 HORÁK BOHUMIL, č.p. 73 narozen 1. března 1889 v Lidicích. Byl vyučen provazníkem, ale pracoval v Poldině huti u vysokých pecí. Měl dvě děti, Josefa a Annu. Syna Josefa dal na studie a ten, po absolvování střední školy vstoupil dobrovolně do československé armády a přihlásil se do vojenské akademie v Hranicích, ze které byl v roce 1937 vyřazen jako poručík letectva a po celou válku pak bojoval v řadách našeho zahraničního letectva.

Bohumil Horák byl popraven dne 16. června 1942 v Praze v Kobylisích společně s ostatními dvacetišesti občany z Lidic

HORÁK JOSEF, č.p. 72 narozen dne 24. dubna 1885 v Lidicích. Vyučil se zedníkem a pracoval v Poldině huti. Měl dvě dcery, Annu a Marii. V první světové válce narukoval jako voják na ruskou frontu, kde upadl do zajetí a vrátil se až po pěti letech domů.

Jeho manželka Anna a dcera Marie byly s ním zastřeleny 16. června 1942 v Praze Kobylisích.

 HORÁK STANISLAV, č.p. 13 narozen dne 19. října 1897 v Lidicích. Po otci převzal malé hospodářství, kde hospodařil se svou manželkou Anastazií. Dětí neměli. Pracoval na svém hospodářství velmi rád a také svým sousedům často pomáhal. Na zahradě jeho usedlosti byla vykonána bestiální vražda lidických mučedníků.

Stanislav Horák byl popraven dne 16. června 1942 v Praze v Kobylisích společně s ostatními dvacetišesti občany z Lidic

 HORÁK ŠTĚPÁN, č.p. 37 narozen dne 1. března 1887 v Lidicích. Vyučil se řezníkem a své řemeslo provozoval v Lidicích až do osudného 4. června 1942, kdy byl s celou rodinou zatčen, odvezen do Prahy a tam se svým synem Štěpánem a dcerou Marii popraven dne 16. června 1942 v Praze v Kobylisích společně s ostatními dvacetišesti občany z Lidic.

  HORÁK ŠTĚPÁN, č.p. 37 syn Štěpána, narozen dne 5. ledna 1920 v Lidicích. Po absolvování obecné a měšťanské školy učil se v Kladně řezníkem, a tam byl i po vyučení nějaký čas zaměstnán. Potom se vrátil do Lidic, kde pomáhal v živnosti svému otci. Týden před lidickou tragedii byl se svým otcem, sestrou a ostatními příbuznými zatčen, odvezen na gestapo do Kladna a zastřelen v Praze dne 16. června 1942 v Kobylisích společně s ostatními dvacetišesti občany z Lidic.

HORÁK VÁCLAV, č.p. 72 narozen dne 12. září 1920 v Lidicích, svobodný, hutník, vyučen byl kožešníkem. Byl popraven dne 16. června 1942 v Praze v Kobylisích společně s ostatními dvacetišesti občany z Lidic. 

HRONÍK CYRIL, č.p. 29 narozen dne 4. srpna 1902 v Lidicích. Byl zaměstnán v Poldině huti v Kladně. V roce 1924 se oženil. Měl dvě děti, Jaroslava a Zdeňku. Staral se také o svou starou matku, která zemřela v koncentračním táboře. Manželka a dcera se vrátily s lidickými ženami zpět do vlasti. 

 HRONÍK JOSEF, č.p. 29
narodil se dne 16. srpna 1927 v Lidicích. Se svou matkou a ostatními dětmi měl býti odveden do školy, kde byly shromaždovány lidické ženy a děti, neboť mu ještě nebylo patnáct let. Aby se matka nemusela starat o všechny děti, zavolal ho otec k sobě a tak se stalo, že mladičký Josef Hroník byl s ostatními muži postaven před vražedná ústí německých pušek a zastřelen.  

 HRONÍK KAREL, č.p. 75 narozen dne 24. října 1900 v Buštěhradě. Navštěvoval obecnou školu v Lidicích a, měšťanskou školu v Kročehlavech. Potom pracoval v Poldině huti, kam se vrátil i po ukončení vojenské presenční služby. V roce 1924 se oženil s Annou Trnkovou. Byl otcem jednoho dítěte, dcerušky Miloslavy. Jeho manželka i dcera se šťastně vrátily z koncentračního tábora.

HRONÍK VÁCLAV, č.p. 29narozen dne 13. června 1896 v Lidicích. Ve čtyřech letech ztratil otce a proto musel již ve svém mládí pomáhati matce živiti rodinu. Byl horníkem. Oženil se v roce 1921. Měl osm dětí; z nichž dva synové byli popraveni, dcera Květoslava se vrátila s matkou z koncentračního tábora, jedna dcera byla nalezena v Nebušicích ale to není dokázané a jedna žila v Praze. Ostatní děti jsou nezvěstné.

HRONÍK VACLAV, č.p. 29 narozen dne 3. června 1922 v Lidicích. Pracoval v Kladně, v závodech Poldiny huti, a svým výdělkem pomáhal otci živit početnou rodinu. 

HUŘÍK VOJTĚCH, č.p. 21 narozen dne 14. března 1888 v Buštěhradě. Ve čtrnácti letech vstoupil do vojenské hudební školy a u vojenské hudby strávil pět let. Po návratu. z vojny se stal horníkem. V roce 1910 se oženil a přestěhoval se do Lidic. Měl čtyři syny, z nichž dva zemřeli a jeden z nich Oldřich byl společně s ním zastřelen v Lidicích.

Vojtěch Huřík byl kapelníkem známé a oblíbené lidické dechové hudby.

HUŘÍK OLDŘICH, č.p. 21 syn Vojtěcha, narozen dne 9. prosince 1921 v Lidicích. Pracoval v závodech Poldiny huti až do osudného června 1942, kdy byl zavražděn společně se svým otcem a ostatními lidickými občany.

HRONÍK JAROSLAV, č.p. 29 narozen dne 25. června 1924 v Lidicích. Po návštěvě měšťanské školy v Buštěhradě vstoupil do učení v závodech Poldiny huti v Kladně. Řemeslu se však nedoučil, neboť jeho mladý život byl násilně ukončen na zahradě Horákovy usedlosti. 

HUŠÁK FRANTIŠEK, č.p. 8 narozen dne 29. prosince 1908 v Kačicích. V Lidicích byl zaměstnán jako kočí. Byl svobodný. 

JEDLIČKA VÁCLAV, č.p. 59 narozen dne 24. ledna 1906 v Buštěhradě. Brzy po jeho narození zemřela matka a otce ztratil v sedmnácti letech. Potom žil v rodině svého bratra a vyučil se řemeslu krejčovskému. V československé armádě sloužil u dělostřelectva. V roce 1933 se přiženil do Lidic a našel si zaměstnání v Poldině huti v Kladně. Měl jedno dítě, synka Václava. 

 JELÍNEK VÁCLAV, č.p. 36 narozen dne 13. října 1918 v Buštěhradě, kde také navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Byl vyučen holičem, ale v době velké nezaměstnanosti přijal zaměstnání na Pragodole. Koncem roku 1941 se oženil a přestěhoval do Lidic, kde, osm měsíců po svatbě, nalezl svou smrt.

JIRKŮ JOSEF, č.p. 23 narozen dne 3. října 1905 ve Velkých Kyšicích. Pracoval jako zemědělský dělník v hospodářství Jaroslava Podhory v Lidicích. Měl čtyři děti, dvě dcery, Miladu a Zdeňku, a dva syny, Jaroslava a Václava. Všechny čtyři děti se dosud pohřešují. 

KADLEC JOSEF, č.p. 20 narozen dne 10. prosince 1911 v Červeném Újezdě. Byl zaměstnán jako zemědělský dělník. 

KADLEC JOSEF, č.p. 11 narozen 17. dubna 1886 v Řevnicích, ženatý, horník ve výslužbě. Žil s dcerou a se svými dvěma syny Josefem a Václavem v obecní pastoušce. Matka jim zemřela dříve.

KADLEC JOSEF, č.p. 11  starší syn Josefa, narozen dne 18. října 1916 v Lidicích, svobodný, hutník.

KADLEC VÁCLAV, č.p. 11 mladší syn Josefa, narozen dne 3. února 1922 v Lidicích, svobodný, strojní zámečník.

KAFKA JOSEF, č.p. 64 narozen dne 2. července 1910 v Buštěhradě. Vyučil se sedlářem a čalouníkem. V roce 1932 se přiženil do Lidic. Po čtyřech letech se mu narodila dceruška. Později přijal zaměstnání v závodech Poldiny huti. Po zaměstnání ještě vykonával své řemeslo. Jeho dítě je dosud nezvěstné. 

KAIML VÁCLAV, č.p. 77 narozen dne 8. března 1904 v Buštěhradě. Vyučil se řemeslu tesařskému a jako tesař pracoval až do doby, kdy narukoval na vojnu. Po skončené presenční službě nastoupil práci na dole Prago. V roce 1926 se oženil a přestěhoval se do Lidic. Byl otcem jednoho dítěte, dcery Anny. 

KÁCL JOSEF, č.p. 48 narozen dne 11. září 1906 v Lidicích. Vyučil se zedníkem a poslední dobou pracoval v kladenských železárnách při vyzdívání vysokých pecí. Byl veselé povahy. V roce 1931 se oženil a v manželství se mu narodil synáček Karel. Matka Josefa Kácla zemřela v koncentračním táboře. Jeho manželka Marie se vrátila.

KÁCL JOSEF, č.p. 38 narozen dne 14. února 1912 v Malých Čičovicích. Byl vyučen pokrývačem, ale zaměstnán byl v závodě Poldiny huti jako kovář. Své řemeslo vykonával po zaměstnání, aby si přivydělal. Před zákrokem německých katanů odešel na noční směnu a jeho manželka už ho nespatřila. 

KÁRNÍK VÁCLAV, č.p. 68 narozen dne 26. září 1926 v Lidicích. Učil se dva roky zedníkem, když byl jeho život ukončen zvůlí německých vrahů. 

 KÁRNÍK VÁCLAV, č.p. 68

narozen dne 27. srpna 1890 v Hostouni. Vyučil se kolářem a nějaký čas provozoval samostatně kolářskou živnost. V roce 1922 se oženil a přestěhoval do Lidic. Měl čtyři děti, tři dcery, Zdeňku, Vlastu a Květoslavu, a syna Václava, o které se pečlivě staral.

KOHLÍČEK JAROSLAV, č.p. 9 narozen dne 26. prosince 1921 v Buštěhradě: V sedmi letech ztratil otce a v roce 1931 se s matkou přestěhoval do Lidic, kde byla jeho matka zaměstnána jako skladnice konsumní prodejny "Včela". Po absolvování měšťanské školy v Buštěhradě, vyučil se strojním zámečníkem a pracoval v závodech Poldiny huti.Švagr Anny Horákové provdané Kohlíčkové.

KLÍMA JOSEF, č.p. 19 narozen dne 8. června, 1886 v Buštěhradě, ženatý, pensista. 

KLÍMA FRANTIŠEK, č.p. 19

narozen dne 1. srpna 1911 v Olšanech, svobodný, neschopný práce

 KOHLÍČEK VÁCLAV, č.p. 73 narozen dne 6. ledna 1919 v Buštěhradě. Otec mu brzy zemřel a matka musela. těžce pracovat, aby rodinu uživila. Václav byl vychován u svého strýce v Buštěhradě. Když tam vychodil měšťanskou školu, vstoupil do učení v Kladně a vyučil se obchodním příručím. V roce 1940 se oženil s Aničkou Horákovou.

Když očekávali narození dítěte, byli zatčeni gestapem při první prohlídce v Lidicích. Jako všichni členové této rodiny byl zastřelen pravděpodobně v Praze v Kobyliské střelnici 16.června 1942. Jeho děcko se narodilo za devět dní po zničení Lidic 19. června 1942 v Praze v Dykově ulici.

KOPÁČEK VÁCLAV, č.p. 51 narozen dne 19. listopadu 1921 v Lidicích. Navštěvoval měšťanskou školu v Buštěhradě. Pak se v Praze učil elektrotechnikem, ale po smrti otce musel z učení odejíti a hledati zaměstnání, aby uživil sebe a matku. Přijal práci v Poldině huti a tam pracoval až do svého předčasného skonu. Byl sportovec

a v r. 1942 se stal velitelem sboru dobrovolných hasičů

KORECKÝ JAROSLAV, č.p. 71

narozen dne 10. srpna 1910 v Hostouni, ženatý, tesař.

KOTMEL ŠTĚPÁN, č.p. 8 narozen dne 7. dubna 1904 v Lidicích, svobodný, sedlák. Jeho matka zemřela v Osvětimi.

KOVAŘOVSKÝ EMANUEL, č.p. 50

narozen dne 22. února 1858 v Buštěhradě. Od svého čtrnáctého roku pracoval na dole a vlastní pílí a přičinlivostí si postavil domek. Začal hospodařiti na pronajatém poli a podařilo se mu zříditi menší hospodářství, které několikrát rozšiřoval. Vychoval sedm dětí. V poslední době žil jako pensista a jeho prací vyplněný život byl nacistickými vrahy ukončen v osmdesáti čtyřech letech. Byl mezi zavražděnými lidickými muži nejstarší.

KOVAŘOVSKÝ JOSEF, č.p. 61 narozen dne 4. července 1924 v Lidicích. Měšťanskou školu navštěvoval v Buštěhradě. Učil se zedníkem. Miloval přírodu a rád sportoval. 

KOVAŘOVSKÝ KAREL, č.p. 50 narozen dne 19. března 1907 v Lidicích. Byl zaměstnán v železárnách na Kladně a po práci si obstarával své menší hospodářství. Byl otcem jednoho dítěte, dcerky Hany. 

KOVAŘOVSKÝ VÁCLAV, č.p. 55 narozen dne 27. září 1882 v Lidicích. Vyučil se strojním zámečníkem. Přijal zaměstnání na dole Prago a v roce 1906 se oženil. Za tři roky nato si postavil v Lidicích domek. Vychoval čtyři dcery. Při výluce dělnictva byl po šestadvacetiletých službách předčasně propuštěn a musel vykonávati příležitostné práce, aby svou rodinu uživil. Od roku 1938 zastával v Lidicích místo hrobníka. Jeho manželka byla v roce 1945 v koncentračním táboře usmrcena plynem. 

KOVAŘOVSKÝ VÁCLAV, č.p. 61 narozen dne 14. dubna 1886 v Lidicích. Po ukončení školní docházky nastoupil práci v dole, kde pracoval až do své smrti. V roce 1920 si postavil rodinný domek. Po svém zaměstnání pracoval na svém poli a zahrádce. Vychoval tři děti. Jeho manželka Marie se šťastně vrátila z koncentračního tábora. 

KOVAŘOVSKÝ VÁCLAV, č.p. 61 narozen dne 18. října 1912 v Lidicích. Vyučil se soustružníkem kovů a pracoval v továrně Poldiny huti v Kladně. Byl ženatý a otcem dcerušky Ludmily. 

KOZEL ANTONÍN, č.p. 16 narozen dne 10. října 1897 v Bělokách. Do školy chodil v Středoklukách. Prvé světové války se zúčastnil v Rumunsku a v Itálii, Přiženil se do Lidic, kde začal hospodařit na statku a provozoval také hostinskou živnost. V roce 1936 se narodil jeho syn Antonín. Jeho manželka Marie byla v koncentračním táboře na Velký pátek 1945 usmrcena plynem. 

KRÁSA VÁCLAV, č.p. 96 narozen dne 22. června 1912 v Hostouni. Byl vyučen zedníkem. V době nezaměstnanosti ve stavebním oboru našel si místo v Poldině huti. V roce 1934 se oženil a postavil si sám v Lidicích domek. Byl otcem dcerušky Věnušky, která je dosud nezvěstná. 

 KRUNT JOSEF, č.p. 5 narozen dne 3. ledna 1886 ve Vrbně nad Lesy. V roce 1923 se přiženil do Lidic do malého hospodářství. Byl členem obecního zastupitelstva a obecní rady, kde spolupracoval se starostou Hejmou ku prospěchu obce. Byl též předsedou obecní finanční komise. Měl jedno dítě, dceru Marii, která se svou matkou se vrátila z koncentračního tábora

    KREJZA ROBERT, č.p. 99 narozen dne 25. července 1913 ve Vašírově. Byl zaměstnán jako skladník konsumní prodejny "Bratrství". Toužil vrátit se do rodného kladenského kraje a byl proto na vlastní žádost přeložen do Lidic. Byl ženatý neměl dětí.
    KUBELA VÁCLAV, č.p. 14 narozen dne 24. července 1872 v Bukové. Pracoval jako horník, a také ve výslužbě rád vyhledával práci, která ho těšila. Vychoval jedenáct dětí, které dobře zaopatřil.
    KUBELA RUDOLF, č.p. 14 narozen dne 15. dubna 1909 v Buštěhradě. Po ukončení měšťanské školy vyučil se zedníkem, avšak tato práce nesloužila jeho zdraví a proto vstoupil na hospodářskou školu ve Středoklukách. Potom nastoupil jako hospodářský správce na statku Antonína Rákose. Jeho maminka zemřela hladem v koncentračním táboře. Měl syna Rudolfa, který je dosud nezvěstný.
    KUBELA VÁCLAV, č.p. 14 bratr Rudolfa, narozen dne 19. září 1923 v Lidicích. Když mu byla dvě léta, ztratil oba rodiče, takže musel býti vychován babičkou a dědečkem. Navštěvoval měšťanskou školu a vyučil se řemeslu zednickému. Rád pěstoval sport.
    KUBÍK FRANTIŠEK, č.p.41 narozen dne 27. září 1905 v Berlíně. Jeho rodiče byli Češi, v Berlíně usazení ještě před první světovou válkou. Když vykonal v republice vojenskou presenční službu, do Německa se nevrátil a působil zde jako redaktor. Jeho manželka pocházela z Lidic a tam také bydlela. Byl dobrým a uvědomělým vlastencem a spolupracoval v českém domácím odboji. Byl otcem dcerušky Evičky.
    LEFLER ANTONÍN, č.p. 49 narozen dne 26. března 1911 ve Hřebči. Když vychodil školu, vyučil se lakýrníkem a navštěvoval odborné kursy, aby se v řemeslu co nejvíce zdokonalil. Veliká hospodářská krize mu však nedovolila, aby se uplatnil ve svém oboru a musel přijmouti místo v Poldině huti. V roce 1940 se oženil. Ve svých volných chvílích se zabýval amatérskou fotografií.
    LIŠKA LADISLAV, č.p. 66 narozen dne 24. ledna 1903 v Říčkách na Moravě. Vyučil se mlynářem v Pečkách. Po vyučení vstoupil do zaměstnání u majitele mlýna Studničky v Lidicích. Mlýn si později pronajal a pracoval zde až do své smrti. Oženil se a v roce 1936 stal se otcem syna Miroslava, který dosud nebyl nalezen.
    MAŠTALÍŘ FRANTIŠEK, č.p. 31 narozen dne 17. listopadu 1892 v Podlešíně. Za první světové války se dostal na ruskou frontu a když byl zajat, vstoupil do československých legií. Po návratu do vlasti přiženil se do Lidic a společně se svou manželkou vedl obchod. Měl dva syny, Františka a Jaroslava.
     MAŠTALÍŘ FRANTIŠEK, č.p. 31 narozen dne 18. září 1922 v Lidicích. Po skončení školní docházky vyučil se v Praze obchodním příručím a byl potom zaměstnán v obchodě svých rodičů.
    MAŠTALÍŘ JAROSLAV, č.p. 31 narozen dne 4. června 1925 v Lidicích. Učil se v Praze uměleckému zámečnictví a po vyučení chtěl vstoupit na průmyslovou školu. Měsíc před vyučením byl však jeho život ukončen na zahradě Horákova statku.
    MIKO MIKULÁŠ, č.p. 36 narozen dne 8. ledna 1916 v Kolárovicích na Slovensku. Ztratil záhy rodiče a musel se o sebe starat a vydělávat si na živobytí. Pracoval většinou v zemědělství na různých místech a na pouti za prací přišel až do Čech a usadil se v Lidicích. Když se zde oženil, nastoupil do zaměstnání v Kladně v závodech Poldiny huti.
    MINAŘÍK OLDŘICH, č.p. 101 narozen dne 6. ledna 1916 v Buštěhradě. Byl z početné nemajetné rodiny a musel se probíjeti vlastní silou. Vyučil se holičem a kadeřníkem. Když se v roce 1941 oženil, zařídil si samostatnou živnost v Lidicích. V roce 1942 se narodil jeho syn Josef.
    MORAVEC FRANTIŠEK, č.p. 78 narozen 4. prosince 1906 ve Pcherách. Vyučil se zedníkem. Vojenskou službu nastoupil u 28. pěšího pluku a jako dobrý hudebník byl přidělen k vojenské hudbě. Po tragickém skonu svého otce vrátil se domů a živil celou rodinu. V Lidicích si sám postavil rodinný domek a když zaopatřil své sourozence, oženil se. Měl jedno děcko, dcerušku Jitku, která je dosud nezvěstná.
    MORAVEC FRANTIŠEK, č.p. 38 narozen dne 11. května 1906 v Motole. Po ukončení měšťanské školy v Buštěhradě navštěvoval státní řemeslnickou školu v Kladně a vyučil se elektrotechnikem. V československé armádě sloužil u těžkého dělostřelectva. V roce 1930 se přiženil do Lidic, měl syna Václava. Pracoval v továrně Kablo v Kladně.
    MORAVEC JOSEF, č.p. 78 narozen dne 9. července 1917 v Lidicích. Po ukončení měšťanské školy v Buštěhradě vystudoval s velmi dobrým prospěchem obchodní akademii v Praze. Na studiích ho podporoval jeho starší bratr. Byl zaměstnán jako úředník v Praze a těšil se, že se tam po válce s matkou odstěhuje. Avšak v červnu 1942 se se svou matkou navždy rozloučil a zemřel společně se svým bratrem a s ostatními lidickými muži.
    MULÁK KAREL, č.p. 59 narozen dne 4. září 1901 v Malých Čičovicích. Po splnění školní povinnosti vyučil se ve Středoklukách strojním zámečníkem. V československé armádě sloužil u letectva. V roce 1926 se oženil a když si našel práci v ocelárnách Poldiny huti, přestěhoval se do Lidic. Měl zde zakoupen stavební pozemek a těšil se, že si po válce postaví rodinný domek. Byl pečlivým otcem dvou dětí, Marie a Karla.
    MÜLLER ANTONÍN, č.p. 34 narozen dne 11. října 1910 v Lidicích. Vyučil se u svého otce tesařem a s ním také pracoval. Když se oženil, odstěhoval se do Hřebče a potom do Buštěhradu, kde žil s manželkou delší dobu. Před lidickou katastrofou se odstěhoval do svého rodiště, kde se narodil tři měsíce před zničením Lidic jeho syn Jiří, který již byl nalezen. Jeho manželka zahynula v koncentračním táboře.  
      MÜLLER JAROSLAV, č.p. 85

    narozen dne 16. května 1913 v Lidicích. Tam také navštěvoval obecnou školu, měšťanskou školu pak v Buštěhradě. V závodech Poldiny huti se vyučil soustružníkem. Na vojně sloužil u pěšího pluku T. G. Masaryka. Po skončení presenční služby vrátil se do závodů Poldiny huti, kde dále pracoval. V roce 1940 se oženil a tři měsíce před jeho násilnou smrtí se narodila jeho dceruška Libuška.


    MÜLLER JOSEF, č.p. 40 narozen dne 18. prosince 1909 v Lidicích. Po ukončení měšťanské školy v Buštěhradě se vyučil zedníkem a pracoval střídavě v Kladně a v Praze. Po návratu z vojenské presenční služby nalezl si zaměstnání v Poldině huti, kde pracoval až do svého tragického skonu.
    MÜLLER MIROSLAV, č.p. 40 narozen dne 21. října 1921 v Lidicích. Když opustil měšťanskou školu, vstoupil do učení v Poldině huti a zde byl také později zaměstnán. Rád pěstoval sporty a pro svou veselou povahu byl mezi svými druhy velmi oblíben.
    MÜLLER VÁCLAV, č.p. 40 narozen dne 12. června 1882 v Lidicích. Pracoval v Poldině huti a po třiceti čtyřech letech práce v tomto závodě byl dán do výslužby. I potom však pracoval velmi rád a pomáhal všude, kde bylo potřebí. Vychoval pět dětí, čtyři syny a jednu dceru.
    MÜLLER VÁCLAV, č.p. 79 narozen dne 8. října 1911 v Lidicích. Měšťanskou školu navštěvoval v Buštěhradě. Potom se vyučil malířem pokojů. V době krize však své řemeslo opustil a našel si práci v Poldině huti v Kladně. Své řemeslo provozoval příležitostně po svém zaměstnání. Když se oženil, rozhodl se, že si po válce postaví rodinný domek. Ale osud rozhodl jinak. V roce 1938 se narodil jeho synáček Zdeněk a tři měsíce po lidické tragedii a otcově smrti dceruška Věra. Obě děti se ještě pohřešují.
    NECHVÁTAL VACLAV, č.p. 80 narozen dne 27. září 1873 ve Stržatce.Pracoval v zemědělství a působil ve Zhoři jako šafář. V roce 1925 se přistěhoval do Lidic, kde byl zaměstnán v Rákosově statku. V roce 1933 odešel do výslužby, ale netrávil ji v nečinnosti. Stále vyhledával práci.
    NEJEDLÝ VÁCLAV, č.p. 22 narozen dne 13. června 1887 v Lidicích. Záhy ztratil rodiče a hospodářství bylo pronajato. Převzal je teprve v roce 1916, kdy se oženil. Bylo to v době, kdy válečné události se začaly hrozivě projevovat v hospodářských poměrech, ale svou pracovitostí a houževnatostí se mu podařilo tyto těžké doby překonat.
    NERAD FRANTIŠEK, č.p. 54narozen dne 18. srpna 1893 v Žerotíně. Pracoval jako zemědělský dělník na různých místech a v poslední době pracoval na statku Antonína Rákosa. Měl tři děti, dceru Věru a syny Josefa a Antonína.
    NERAD JOSEF, č.p. 54 narozen dne 13. dubna 1927 v Lidicích. Učil se kameníkem v Buštěhradě. Byl odvlečen s ostatními lidickými dětmi do Lodže. Když zde Němci zjistili, že mu již bylo patnáct let, byl poslán nazpět do Prahy a s lidickými muži z noční směny dodatečně popraven.
 NOVOTNÝ JOSEF, č.p. 91

narozen dne 19. srpna 1900 ve Dříni. Pracoval jako přední dělník v kladenských železárnách. V Lidicích měl menší hospodářství a po návratu ze zaměstnání pracoval na svých políčkách. Měl jedno dítě, dceru Miladu, která je spolu s ostatními lidickými dětmi nezvěstná.

NOVÝ JAROSLAV, č.p. 83

narozen dne 21. srpna 1912 v Buštěhradě, kde také navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Byl vyučen pekařem a pracoval ve vojenských pekárnách v Praze. Po vojenské službě nastoupil práci v Poldině huti v Kladně. V roce 1936 se oženil a přestěhoval se do Lidic, kde se mu velmi líbilo. Pracoval a šetřil, aby si mohl postaviti rodinný domek. Jeho dcera Alenka, která se narodila roku 1938 je dosud nezvěstná.

OCEL FRANTIŠEK, č.p. 25

narozen dne 6. ledna 1922 v Polomce, svobodný, dělník.

PEK ANTONÍN, č.p. 49

narozen dne 2. února 1900 v Buštěhradě. Vyučil se zedníkem a pracoval v závodech Poldiny huti. Do Lidic se přistěhoval v roce 1923 a sám si zde postavil rodinný domek, na kterém po dva roky pilně po svém zaměstnání pracoval. Měl syna Josefa, který byl se svým otcem a ostatními lidickými muži zastřelen.

PEK JOSEF, č.p. 100

narozen dne 14. září 1909 v Buštěhradě. Byl vyučen zedníkem a také on si postavil v Lidicích rodinný domek, který dokončil rok před zničením obce. Zaměstnán byl v Poldině huti v Kladně. Byl otcem jednoho dítěte, syna Antonína, který je dosud nezvěstný.
Říkali mu Tóďa.

PEK JOSEF, č.p. 49

syn Antonína Peka, narozen dne 12. března 1926 v Lidicích. Po návštěvě měšťanské školy v Buštěhradě vstoupil do učení a chtěl se státi elektrotechnikem. Měl v úmyslu po vyučení jíti na průmyslovou školu. Po roce učení byl však na Horákově zahradě zavražděn.

PELICHOVSKÝ VÁCLAV, č.p. 45

narozen dne 18. listopadu 1902 v Dobrovízi. Vstoupil do učení u strojního zámečníka. Záhy však vypukla světová válka a jeho otec narukoval. Tehdy musel učení opustiti a pomáhati matce živit ostatních pět sourozenců. Pracoval v ocelárnách Poldiny huti v Kladně a v roce 1920 se přiženil do Lidic. Měl dvě děti, dceru Emilii a syna Václava.

PETRÁK JOSEF, č.p. 6

narozen dne 18. prosince 1903 v Buštěhradě. Přistěhoval se do Lidic v roce 1927 a byl zaměstnán v Poldině huti. V důsledku hospodářské krize byl ze svého zaměstnání propuštěn a aby uživil svou rodinu, vydělával si příležitostnými pracemi. V roce 1935 byl přijat zpět do svého starého zaměstnání. Po příchodu okupantů byl 17. března 1939 zatčen a bezdůvodně sedm týdnů vězněn. Rodina byla v té době odkázána na obětavou pomoc sousedů. Vychovával tři děti, dceru Jiřinu, syny Miloslava a Zdeňka, které se dosud nevrátily k matce.

PEŠEK VÁCLAV, č.p. 56

narozen dne 12. prosince 1906 ve Všetatech, ženatý, dělník.

PETŘÍK ZDENĚK, č.p. 97

narozen dne 18. prosince 1913 v Kladně. Studoval na střední škole a chtěl se věnovati studiu chemie. Pak své rozhodnutí změnil, vstoupil na učitelský ústav a po jeho absolvování přijal místo učitele na Kladně. Později byl přeložen do Lidic. Měl syna Zdeňka. Jeho manželka přežila věznění v koncentračním táboře, vrátila se zpět do vlasti a také jeho synáček byl šťastně nalezen. Bohužel se ukázalo, že to nebyl syn Zdeněk.

    PITÍN FRANTIŠEK, č.p. 92

    narozen dne 17. října 1905 v Buštěhradě. Ženatý, hutník. Jeho syn Jiří se po válce vrátil.

    PITÍN JOSEF, č.p. 92

    narozen dne 16. března 1903 v Buštěhradě, svobodný, dělník.

    PODHORA JAROSLAV, č.p. 17

    narozen dne 23. května 1904 v Třebusicích. Absolvoval vyšší hospodářskou školu v Roudnici a po smrti svého otce vedl se svým bratrem hospodářství. V roce 1933 se přiženil do Lidic, kde převzal hospodářství. Byl členem obecního zastupitelstva a obecní rady.

    PODZEMSKÝ ŠTĚPÁN, č.p. 4

    narozen 24. dubna 1901 v Lidicích. Převzal po otci hospodářství a žil jen pro svou práci a rodinu. Měl jedno dítě, syna Štěpána, který je dosud nezvěstný.

    POSPÍŠIL AUGUSTIN, č.p. 44

    narozen dne 14. ledna 1887 v Lidicích. Před první světovou válkou pracoval jako hutník. V roce 1915 narukoval na frontu a po zranění mu byla amputována noha. Po válec se vrátil do Lidic, kde měl trafiku.

    POSPÍŠIL BOHUMIL, č.p. 43

    narozen dne 25. října 1890 v Lidicích. Byl zaměstnán jako horník na dole Prago. (Nyní důl Antonína Zápotockého.) Po svém zaměstnáni obdělával své malé poličko. Vychoval dceru Miluši. Den před německým zákrokem byl odvezen do kladenské nemocnice k operaci nohy. V červnu 1942 byl odtud nacistickými vrahy odvlečen a v Praze zastřelen. Společně s ostatními dvaceti šesti Lidickými občany 16.června 1942 na vojenské střelnici v Kobylisích.

    POSPÍŠIL VLADIMÍR, č.p. 44

    narozen 4. října 1920 v Lidicích. Vychodil obecnou a měšťanskou školu a vyučil se v Praze tesařem. Po čtyřletém učení nastoupil jako tesař v Poldině huti, kde pracoval až do svého předčasného a tragického skonu.

    PRŮCHA ANTONÍN, č.p 66

    narozen dne 2. března 1883 ve Všeberově, ženatý, dělník.

    PRYNYCH ALOIS, č.p. 36

    narozen dne 26. března 1897 v Rakovníku. Pracoval jako horník na dole Prago V první světové válce narukoval na frontu a vrátil se domů s oslabeným zrakem. Pracoval dále, ale zrak mu slábl čím dál tím více, až v roce 1927 oslepl.

      PŘÍHODA JOSEF, č.p. 62

    narozen dne 22. ledna 1904 v Lidicích. Byl z početné rodiny. Ve čtrnácti letech se začal učit zedníkem. Pro neutěšené finanční poměry v rodině byl vzat po dvou letech z učení a přijal zaměstnání stavebního dělníka. V té době jeho otec v Lidicích stavěl rodinný domek a jeho syn Josef otci pomáhal. Pracovali jen ve svých volných chvílích, takže práce postupovala velmi pomalu. Teprve v dvaatřiceti letech se mohl Josef Příhoda oženit. Měl dvě dcery, Aničku a Jarušku. Domek, který ještě nebyl zcela hotový, převzal
    po otci a ještě před osudným 10. červnem na něm pracoval.

    PŘÍHODA JOSEF, č.p. 62
    narozen dne 11. ledna 1880 v Hostouni. Žil v Lidicích jako pensista u svého syna Josefa Příhody.
    PŘÍHODA VÁCLAV, č.p. 99

    narozen dne 3. března 1912 v Lidicích. Byl zedníkem. Se svou manželkou bydlil v Lidicích. Měli tři děti, Annu, Josefa a Jaroslavu. Jeho manželka se vrátila z koncentračního tábora, ale všechny tři děti jsou dosud nezvěstné.

    PUCHMELTR FRANTIŠEK, č.p. 65

    narozen dne 19. srpna 1887 v Buštěhradě. Po ukončení školní docházky vyučil se tesařem. Když se vrátil z vojny, vstoupil do zaměstnání na dole Prago. Měl tři dcery, z nichž jedna zemřela. Nejmladší, Věnceslava, byla s lidickými dětmi odvlečena do Německa a ještě nebyla nalezena.

    RADOSTA FRANTIŠEK, č.p. 52

    narozen dne 29. listopadu 1871 v Táboře. V roce 1896 se oženil a po svatbě se přestěhoval do Lidic. Byl zaměstnán po čtyřicet let jako horník na dole Prago. Když už měl jít na zasloužený odpočinek, po těžké práci horníka, byl zastřelen.

    RADOSTA FRANTIŠEK, č.p. 63

    narozen dne 30. listopadu 1908 v Lidicích. Vyučil se zedníkem a přijal zaměstnání v továrním podniku Poldiny huti. Měl syna Miloslava (nar. 1927), o němž není dosud známo, kam byl zavlečen. Jeho manželka se vrátila z koncentračního tábora do vlasti.

    RADOSTA FRANTIŠEK, č.p. 53

    narozen dne 29. ledna 1926 v Lidicích. Navštěvoval měšťanskou školu v Buštěhradě a reálku v Kladně. Po prázdninách osudného roku chtěl vstoupit na průmyslovou školu. Pěstoval sporty a těšil se, že se po válce stane letcem. Jeho naděje a život zhasly v šestnácti letech za zdí Horákovy stodoly.

    RADOSTA KAREL, č.p. 53

    narozen dne 24. listopadu 1898 v Lidicích. Vyučil se strojním zámečníkem. Na vojně sloužil u ženistů v Bratislavě. Brzy po návratu domů si našel zaměstnání v kladenských železárnách, kde pracoval až do svého skonu. V roce 1925 se oženil a rok na to se narodil jeho syn František. Jeho manželka Anežka manžela a syna přežila a vrátila se z koncentračního tábora do osvobozené
    vlasti.

    RADOSTA VÁCLAV, č.p. 52

    narozen dne 30 června 1922 v Lidicích. Vyučil se u fy Hrabě a Lozovský zedníkem a byl u ní trvale zaměstnán. V Lidicích žil se svým otcem Františkem Radostou.

    RAMEŠ JOSEF, č.p. 10

    narozen dne 28. srpna 1924 v Lidicích. V mládí ztratil otce. Měl měšťanskou školu a vyučil se soustružníkem kovů. Zaměstnán byl v závodech Poldiny huti. Velmi rád hrál fotbal a lední hokej. Žil se svou matkou. Ta se vrátila z koncentračního tábora a shledala se jen se svou dcerou, která bydlela v Praze.


    • RAMEŠ VÁCLAV, č.p. 44

      narozen dne 7. srpna 1909 v Lidicích. Vyučil se zedníkem. Toto řemeslo vykonával až do nástupu vojenské presenční služby. Sloužil u pěšího pluku č. 3 v Praze. V roce 1931 se vrátil a v tomtéž roce se oženil. Měl tři děti, z nich mu jedno zemřelo. V době nezaměstnanosti dostal práci u československých státních drah. Jeho zamilovaným sportem byla kopaná. V poslední době byl zaměstnán v Poldině huti. Manželka se šťastně vrátila a také dcera Jaroslava byla již nalezena.

      RATZKA (Rázka) ALOIS, č.p. 13

      narozen dne 22. června 1920 v Trhových Dušníkách. Pracoval v hospodářství a jako mladý hoch přišel do Lidic, kde vypomáhal na Horákově statku. Později si našel práci v Poldině huti, ale po skončeném denním zaměstnání pracoval ještě v Horákově hospodářství, kde také bydlil.

      RÁKOS JOSEF, č.p. 24

      narozen dne 26. března 1911 v Lidicích. Navštěvoval měšťanskou školu v Buštěhradě. Pak studoval na hospodářské škole v Táboře. Po ukončení vojenské presenční služby nastoupil jako úředník v Českomoravském svazu v Praze, kam denně dojížděl. Žil se svými rodiči a byl svoboden.

      RÁKOS VÁCLAV, č.p. 24

      narozen dne 6. září 1881 v Lidicích. Měl hospodářství a vychoval tři děti: dva syny, Josefa a Václava a dceru Marii. Starší syn, Josef, byl zaměstnán jako úředník v Praze. V den lidické tragedie byla jeho těžce nemocná manželka v kladenské nemocnici. Do koncentračního tábora byla dopravena dodatečně. Zemřela vysílením v Osvěčimi. Jeho dcera se šťastně vrátila.

      RÁKOS VÁCLAV, č.p. 24

      ml., narozen dne 4. června 1917 v Lidicích. Po absolvování měšťanské školy navštěvoval hospodářskou školu v Táboře. V devatenácti letech převzal otcovo hospodářství a na něm. pracoval až do 10. června 1942.

      ROHLA VÁCLAV, č.p. 95

      narozen dne 13. června 1905 v Červeném Újezdě. Své dětství prožil v Lidicích a v roce 1932 se přiženil do Dobrovíze. Byl vyučen zedníkem a zaměstnán byl v Poldině huti na Kladně. V roce 1936 se vrátil s rodinou do Lidic, kde si postavil rodinný domek. Byl otcem dcerušky Boženky, která byla zavlečena do Německa a nebyla ještě nalezena. Manželka a jeho matka se vrátily.

      ROM JOSEF, č.p. 81

      narozen dne 5. října 1897 v Buštěhradě. Byl synem horníka a po skončení školní docházky věnoval se otcově zaměstnání. Pracoval jako horník na dole Prago. V Lidicích měl rodinný domek. Vychoval dceru Helenu, která se společně se svou matkou vrátila z koncentračního tábora do osvobozené republiky.

      RŮŽENECKÝ JOSEF, č.p. 7

      narozen dne z 11. prosince 1888 ve Svárově. Když vyšel ze školy, začal pracovat jako horník na dole. Byl otcem syna Josefa a dcery Jiřiny.

      RŮŽENECKÝ JOSEF, č.p. 7

      narozen dne 5. února 1924 v Lidicích. Navštěvoval měšťanskou školu a začal se učit v kladenských železárnách soustružníkem kovů. Tomuto řemeslu se však nedoučil, neboť jeho mladý život byl předčasně ukončen.

      RŮŽIČKA VÁCLAV, č.p. 2

      narozen dne 22. prosince 1891 v Malých Čičovicích. Vyučil se u svého otce řemeslu kovářskému. Byl dobrý hudebník. V osmnácti letech se dal dobrovolně k vojenské hudbě a na vojně setrval devět let. Když se vrátil z vojny, přiženil se do hospodářství v Lidicích. Svou pílí a pracovitostí si společně se svou manželkou hospodářství zvelebil a rozšířil. Měl jednoho syna, Václava, který nalezl s otcem smrt v rodné obci. Jeho manželka zahynula v koncentračním
      táboře.

      RŮŽIČKA VÁCLAV, č.p. 2

      narozen dne 24. června 1919 v Lidicích. Po skončení školní docházky byl zaměstnán v zemědělství u svých rodičů. Jelikož byl jediným synem, měl usedlost převzít po svém otci, ale zločinná zvůle nacistů rozhodla jinak.

      ŘÍHA FRANTIŠEK, č.p. 89

      narozen dne 1. března 1893 v Řevničově u Tábora. V sedmi letech ztratil matku a žil mezi cizími lidmi. Prodělal světovou válku a po návratu přijal zaměstnání v kladenských železárnách. Musil velmi těžce pracovat, neboť byl zaměstnán u vysokých pecí. V roce 1928 si postavil v Lidicích rodinný domek. Vychoval dvě dcery, z nichž jedna byla v koncentračním táboře.

      SAJDL ANTONÍN, č.p. 15

      narozen dne 15. srpna 1890 v Lidicích. Byl ženatý a otcem dvou dětí, dcery Marie a syna Zdeňka. Byl zaměstnán v železárnách Poldiny huti. Jeho syn Zdeněk byl zastřelen společně s ním, jeho manželka zemřela v koncentračním táboře, dcera se vrátila.

      SAJDL KAREL, č.p. 10

      narozen dne 24. května 1925 v Lidicích. Navštěvoval měšťanskou školu v Buštěhradě. Rozhodl se, že se stane zámečníkem a vstoupil do učení v dílnách Poldiny huti. Osud však rozhodl jinak. Padl mezi nejmladšími z lidických mužů.

      SAJDL ZDENĚK, č.p. 15

      syn Antonína, narozen dne 10. října 1919 v Lidicích. Absolvoval měšťanskou školu. Vyučil se v závodech Poldiny huti soustružníkem a frézařem kovů. V tomto závodě pracoval i po vyučení. Koncem roku 1941 se oženil. Byl dobrým sportovcem a hrál lední hokej. V Lidicích si zakoupil pozemek, na němž chtěl postaviti rodinný domek. K jeho stavbě však již nedošlo.

      SAJDL JOSEF, č.p. 9

      narozen dne 17. března 1898 ve Mšeci. U svého otce se vyučil zedníkem a pracoval v pohraničí a v Praze. V roce 1931 se přistěhoval do Lidic a potom pracoval u firmy Hrabě a Lozovský v Kladně. Byl veselé a přímé povahy.

      SAJDL FRANTIŠEK, č.p. 59

      narozen dne 9. února 1918 v Lidicích. Studoval na reálném gymnasiu v Kladně. Na studiích ho podporoval jeho bratr Eduard. Po studiích se stal úředníkem v závodech Poldiny huti.

      SAJDL STANISLAV, č.p. 71

      narozen 23. října 1892 v Lidicích, kde vychodil obecnou školu. Měšťanskou školu vychodil v Kladně. Chtěl se vyučiti řemeslu, ale pro neutěšené finanční poměry rodiny musel po roce učení opustit a nastoupit práci v dole. V první světové válce prodělal těžké boje, ale šťastně je přestál a vrátil se do vlasti. Byl otcem dcery, narozené v roce 1922. Manželka i dcera přežily útrapy německých koncentračních táborů a vrátily se do osvobozené republiky.

      SECHTR FRANTIŠEK, č.p. 7

      narozen 31. října 1894 v Lidicích, kde bydlil u svého švagra J. Růženeckého. Byl svobodný a zaměstnán byl jako obecní tajemník sousední obce Makotřas.

      SEJC VOJTĚCH, č.p. 23

      narozen 6. srpna 1890 v Pohnáni. Pracoval v zemědělství a za tímto zaměstnáním přišel do Lidic, kde pracoval na Podhorově statku. Oženil se v r. 1923 a v Lidicích měl na vychování vnuka Jiřího, který byl zavlečen do ciziny a dosud se nevrátil.

      SPAL ANTONÍN, č.p. 39

      narozen dne 24. září 1898 v Unhošti. Byl ze sedmi dětí a záhy ztratil otce. Obecnou školu vychodil ve Stehlečevsi a po skončení školní docházky nastoupil do zaměstnání v dole. Prodělal první světovou válku na italské frontě a vrátil se domů jako italský legionář. V roce 1928 se oženil a měl jedno dítě, syna Miloslava, kterému v době lidické tragedie bylo třináct roků.

      SPILKA FRANTIŠEK, č.p. 47

      narozen dne 14. ledna 1915 v Rozdělově. V mládí ztratil otce a matka těžko sháněla živobytí pro své děti. Vyučil se lakýrníkem a nějaký čas pracoval v tomto povolání. Později nastoupil práci v dole. V pětadvaceti letech se oženil; dětí neměl.

        STRAKA BOHUSLAV, č.p. 35

      narozen dne 18. ledna 1921 v Rybníčku u Pelhřimova. Byl zaměstnán na dole Prago. Jeho nejmilejší zábavou byla hudba.

      STRAKA JOSEF, č.p. 35

      narozen 28. prosince 1893 v Bystré u Humpolce. Ve škole dobře prospíval, ale protože byl z početné rodiny, musel po skončení školní povinnosti nastoupit práci jako zemědělský dělník. Za prvé světové války byl na frontách v Itálii a Rumunsku a když se vrátil, prodělal ještě tažení na Slovensku. Pak se oženil. Měl dva syny, Bohuslava a Josefa, a dceru Jarmilu. Do Lidic se přistěhoval
      v roce 1938.

      STRAKA JOSEF, č.p. 35

      narozen dne 15. října 1916 v Outěchovičkách u Pelhřimova. Vyučil se pekařem a své řemeslo provozoval devět let. V roce 1940 přijal zaměstnání v závodech Poldiny huti. Tato práce však nesvědčila jeho zdraví a proto se chtěl po válce vrátit k svému řemeslu. Byl otcem dvou dcerušek, Jarmily a Ludmily. Třetí dítě se narodilo po lidické tragedii.

      STŘÍBRNÝ FRANTIŠEK, č.p. 33

      syn Marie, narozen 17. října 1917 v Lidicích. Studoval na kladenské reálce, kde maturoval s vyznamenáním. Po maturitě se dal zapsat na vysokou školu technickou, ale pro špatné vyhlídky zanechal studia a vstoupil jako úředník do služeb ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Jako sportovec hrál fotbal a lední hokej za SK Lidice.

      STŘÍBRNÝ KAREL, č.p. 88

      narozen dne 16. června 1925 v Lidicích. Studoval na reálném gymnasiu v Kladně. Střední školu však nedostudoval, neboť byl zavražděn v sedmnácti letech nacistickými zločinci.

      STŘÍBRNÝ VÁCLAV, č.p. 88

      narozen dne 22. srpna 1910 v Lidicích. Navštěvoval měšťanskou školu v Buštěhradě. Potom se vyučil v Poldině huti tesařem a v tomto závodě pracoval až do své smrti.

      STUDNIČKA BOHUMIL, č.p. 18

      narozen dne 1. července 1879 v Malém Přítočně. V roce 1909 se přiženil do Lidic, kde hospodařil na statku čp. 23. Vychoval dvě dcery, Alžbětu a Miloslavu. V Lidicích měl také mlýn, který pronajímal.

      SUCHÁNEK JAROSLAV, č.p. 83

      narozen dne 1. března 1892 v Rosnicích. Byl synem rolníka, ale v pěti letech ztratil otce a matka se musela sama starat o hospodářství a čtyři nezletilé děti. Vyučil se v Hradci Králové cukrářem. Po vyučení odešel do Prahy a vyučil se ještě kuchařem. Ve svém oboru se stal vynikajícím odborníkem a své bohaté zkušenosti uložil v několika kuchařských knihách. Od roku 1935 byl vrchním kuchařem sanatoria Všeobecného pensijního ústavu ve Smokovci
      v Tatrách. Ze Slovenska se do Lidic vrátil v roce 1939. Když Němci zabrali podniky, ve kterých působil, byl dán do výslužby. Všechny lákavé nabídky na místa v Německu odmítl a setrval v Lidicích. Byl otcem dvou dcer, Miloslavy a Jaroslavy, které se šťastně vrátily z Ravensbrücku.

       SUCHÝ JOSEF, č.p. 86

      narozen dne 6. února 1915 v Lidicích. Byl z menšího hospodářství a proto po absolvování měšťanské školy byl dán na hospodářskou školu. V roce 1938 nastoupil vojenskou službu a po obsazení naší republiky se vrátil do Lidic. Zde se oženil. Mimo hospodářské práce byl zaměstnán v kladenských železárnách. Den před lidickou tragedii předal mu oteč hospodářství, které následujícího dne zvůlí německých okupantů ztratil i se svým životem. Byl otcem jednoho dítěte, syna Josefa, který je dosud nezvěstný.

      SUCHÝ RUDOLF, č.p. 86

      narozen dne 24. listopadu 1881 v Lidicích. Vyučil se krejčím a své řemeslo vykonával v různých městech. Když pracoval ve Vídni, zemřel mu otec, který měl menší hospodářství. Musil se vrátit a převzít je. Mimo jiné dělal také kostelníka.Oženil se a když vypukla světová válka, narukoval a byl třikrát raněn. Po návratu do vlasti a rodných Lidic podařilo se mu usilovnou prací hospodářství rozšířiti a přestavěti. 9. června 1942 předal hospodářství synovi, ale svého zaslouženého odpočinku se již nedočkal.

      SYSEL JOSEF, č.p. 54

      narozen dne 23. srpna 1883 v Poříčí, ženatý, dělník.

      SYSEL JOSEF, č.p. 54

      narozen dne 19. prosince 1920 ve Lhotce, svobodný, hutník.

      ŠTEMBERKA JOSEF, č.p. 1

      narozen dne 2. února 1869 v Pecce, farář.

      ŠEBEK BOHUMIL, č.p. 74

      narozen dne 14. června 1883 v Makotřasích. Vyučil se kovářem. Prodělal světovou válku a když se vrátil, nastoupil jako kovář do zaměstnání na dole Prago. Měl jediného syna, Josefa, který však ve věku jednadvaceti let zemřel. Pět let po synově smrti zemřela mu i jeho manželka.

      ŠENFELDER JOSEF, č.p.

      narozen 31. března 1880 v Lidicích. Zprvu pomáhal svým rodičům v jejich obchodě a hostinci. Když se oženil, převzal živnost po rodičích. Měl jednu dceru, Marii, která se provdala za Antonína Müllera z Lidic. Byla s ostatními Lidickými ženami odvezena do koncentračního tábora, kde podlehla útrapám a mučení. Měl také dceru Rozálii, ale ta bydlela mimo obec.

      ŠILHAN VÁCLAV, č.p. 19

      narozen dne 31. března 1907 v Lidicích, svobodný, sedlák.

      ŠÍCHA KAREL, č.p. 52

      narozen dne 1. srpna 1911 v Buštěhradě. Jeho rodiče se přestěhovali do Lidic. Vyučil se zedníkem a toto řemeslo vykonával po celý svůj život. Po skončení vojenské presenční služby se oženil, ale jeho manželství bylo bezdětné.

      ŠPOTT JOSEF, č.p. 102

      narozen 12. prosince 1908 v Praze. Vyučil se kovářem a pracoval v závodech Poldiny huti, kde se stal dílovedoucím. Byl pilný a šetrný, takže za tři roky po svém sňatku si postavil v Lidicích rodinný domek. Měl jedno dítě, dcerušku Hanu, která byla odvlečena do Německa a ještě je nezvěstná

       ŠROUBEK JOSEF, č.p. 3

      narozen dne 23. května 1894 v Malých Čičovicích. Měšťanskou školu navštěvoval ve Slaném a v tomto městě navštěvoval také hospodářskou školu. V devatenácti letech musel narukovat k dragounům a byl poslán na ruskou frontu. Zde přeběhl k Rusům a ihned vstoupil do československých legií. Prodělal celou legionářskou anabasi a po návratu vypomáhal rodičům a bratrovi
      v hospodářství. V roce 1923 se přiženil do Lidic a zde vedl hospodářství. Měl dvě děti, dceru Marušku a syna Josefa. Jeho manželka podlehla útrapám koncentračního tábora a obě děti jsou dosud nezvěstné.

      ŠTOREK JAN, č.p. 22

      narozen dne 7. května 1900 v Chyňavě. Měšťanskou školu navštěvoval v Berouně a potom pracoval v hospodářství svého otce. Na vojně sloužil u dělostřelectva v Praze a když se vrátil, pracoval na pronajatém hospodářství v Tetíně. V roce 1928 přišel do Lidic a zde si najal hospodářství. V Lidicích se také oženil, měl dceru Jarušku. Byl pokrokovým hospodářem a ovocnářem. Dcera byla zavlečena do Polska. Jeho manželka se z koncentračního tábora vrátila.
      Ve svém hospodářství zaváděl všechny hospodářské novinky a velmi je zdokonalil.

      TÝBL JOSEF, č.p. 27

      narozen dne 13. listopadu 1878 v Lidicích. Hospodařil zde na svém statku. V mladších letech byl starostou obce. Po smrti svého jediného syna Josefa, který zemřel ve čtrnácti letech, vzdal se práce v hospodářství a pronajal je svému švagrovi. Jeho manželka zemřela na následky věznění v Osvěčimi v době, kdy už byl tábor osvobozen vítěznou Rudou armádou.

      TRNKA ANTONÍN, č.p. 75

      narozen dne 7. února 1884 v Buštěhradě. Od svého čtrnáctého roku byl zaměstnán na dole jako horník. V roce 1906 se přiženil do Lidic. Měl dceru Annu. Jeho zálibou byla dobrá kniha. Po světové válce byl členem obecního zastupitelstva lidické obce. V šestapadesáti letech byl dán do výslužby, ale rád ještě pracoval v hospodářství.

      URBAN JOSEF, č.p. 69

      narozen dne 13. června 1909 v Knovízi. Byl zemědělským dělníkem. Na vojně sloužil v československé armádě jako dragoun. Po skončení presenční služby se oženil, byl otcem dvou dětí, syna Antonína a dcery Věry. V roce 1938 zanechal práce v zemědělství a nastoupil práci v závodech Poldiny huti. Z nacistického vězení se vrátila pouze manželka. Děti jsou dosud nezvěstné.

      VALIŠ JOSEF, č.p. 56

      narozen dne 24. března 1895 ve Mšeci, ženatý, truhlář.

      VANDRDLE VÁCLAV, č.p. 60

      narozen dne 13. února 1900 v Lidicích. Od roku 1932 zastával místo obecního strážníka. Byl ženatý a měl dva syny Václava a Josefa.

      VANDRDLE VÁCLAV, č.p. 60

      narozen dne 12. října 1924 v Lidicích. Navštěvoval měšťanskou školu v Buštěhradě. Učil se u fy Hrabě a Lozovský v Kladně zedníkem.

      VESELÝ JOSEF, č.p. 30

      narozen dne 20. listopadu 1906 v Dřínově. Navštěvoval měšťanskou školu v Kralupech a hospodářskou školu v Roudnici n. L. Potom vypomáhal rodičům v hospodářství. V roce 1934 se přiženil do Lidic do hospodářství. Měl dceru Dagmar, která se narodila r. 1936. Jeho manželka se vrátila z koncentračního tábora, ale dcera nebyla dosud nalezena.

      VLČEK JAROSLAV, č.p. 20

      narozen 19. listopadu 1907 ve Svárově. Vyučil se v Unhošti řezníkem. V československé armádě sloužil u pěchoty v Kremnici na Slovensku. Své řemeslo vykonával až do začátku války, kdy přijal místo jako zemědělský dělník na statku. Staral se pečlivě o čtyři nevlastní děti, jimž nahradil starostlivého otce.

      VLČEK LUDVÍK, č.p. 46

      narozen dne 1. ledna 1908 v Buštěhradě: Byl z patnácti dětí. Vyučil se kovářem. Po skončení vojenské presenční služby se přiženil do Lidic a tam se narodil v roce 1935 jeho syn Karel. Jeho manželka se po válce vrátila do osvobozené vlasti. Syn Karel je dosud nezvěstný.

      VOKATÝ JAN, č.p. 94

      narozen dne 19. března, 1909 v Buštěhradě. Po skončení, školní docházky byl zaměstnán jako přidavač. V roce 1934 se oženil a přistěhoval do Lidic. V době nezaměstnanosti byl zaměstnán jako zemědělský dělník a potom jako horník na dole Prago. Vlastním přičiněním si postavil v Lidicích rodinný domek. Byl otcem jednoho dítěte, dcery Věry.

      VOKOUN JOSEF, č.p. 84

      narozen dne 4. srpna 1890 ve Dříni. Vyučil se tesařem. Po 15. březnu 1939 byl zatčen, ztýrán, ale vrátil se domů. Bydlel v Souši, kde pracoval jako horník. 15. května 1942 se přestěhoval do Lidic. Za necelý měsíc byl zde zastřelen.

      ZBROJKA JAN, č.p. 79

      narozen dne 16. prosince 1879 ve Střítěži. V roce 1900 přišel do Lidic a byl zaměstnán v Poldině huti. V Lidicích se později oženil a postavil si zde domek k němuž si přikoupil políčko. Vychoval tři děti.

      ZBROJKA JAN, č.p. 79

      narozen dne 14. prosince 1912 v Lidicích. Měšťanskou školu navštěvoval v Buštěhradě. Vyučil se zedníkem, a jelikož panovala v jeho řemesle nezaměstnanost, vstoupil do práce v závodech Poldiny huti. Byl ženatý, ale jeho manželství bylo bezdětné.

      ZBROJKA JOSEF, č.p. 80

      narozen dne 11. února 1895 ve Střítěži. Do Lidic přišel v roce 1912. Byl za městnán v Poldině huti na Kladně. V roce 1915 narukoval na ruskou frontu, kde záhy přeběhl do ruského zajetí. Po skončení války se vrátil, nastoupil opět v Poldině huti, kde se později stal dílovedoucím. Měl dvě dcery, Jiřinu a Miloslavu.Obě dcery i manželka se vrátily.

      ZELENKA JOSEF, č.p. 76

      narozen dne 8. září 1917 v Lidicích. Vystudoval kladenskou reálku a přihlásil se jako dobrovolník do československé armády a sloužil u 5. pěš. pl. T. G. Masaryka v Praze. Vstoupil do vojenské akademie v Hranicích, kterou však pro události v roce 1939 neabsolvoval. Vrátil se do občanského povolání a přijal místo úředníka v závodech Poldiny huti v Kladně. V roce 1939 se oženil.
      byl otcem syna Jaromíra, narozeného roku 1940.

      ZELENKA VÁCLAV, č.p. 87

      narozen dne 25. dubna 1908 v Lidicích. Vyučil se zedníkem a později pracoval v ocelárnách Poldiny huti v Kladně. Byl dobrým hudebníkem, hudba a dobrá kniha byla jeho nejmilejší zábavou. V roce 1937 se oženil. Měl syna Václava, který se narodil roku 1938. Toto dítě nebylo dosud nalezeno. Jeho manželka se vrátila po tříletém žalářování do osvobozené vlasti.

      ZMEŠKAL JOSEF, č.p. 85

      narozen dne 20. dubna 1891 v České Vyskytné, ženatý, hutník.

       ZMEŠKAL JOSEF, č.p. 85

      narozen dne 22. července 1923 v Lidicích. Navštěvoval v Buštěhradě měšťanskou školu a potom hospodářskou školu ve Středoklukách. Pracoval na hospodářství svého otce, které měl převzít. Byl veselé povahy, po práci se zabýval včelařením.

      ZEMAN ANTONÍN, č.p. 90

      narozen dne 27. května 1894 v Muticích. Po skončené školní docházce odešel do Vídně a tam se vyučil krejčím. Zde ho také zastihla světová válka. Byl odveden a na vojně strávil šest let. Po návratu do vlasti se oženil a usadil se v Buštěhradě, kde si zařídil krejčovskou dílnu. V roce 1933 se odstěhoval do Lidic. Měl dvě dcery, Helenu a Boženu.

      ŽID JAN, č.p. 55

      narozen dne 13. června 1878 v Hučicích. Po skončení školní docházky se vyučil obuvníkem a pracoval ve Hřebči. Když se v roce 1904 oženil, přestěhoval se do Lidic, a zde si otevřel obuvnickou dílnu. Pracovitostí a šetrností se domohl rodinného domku, který si postavil v Lidicích v roce 1907. Světovou
      válku prodělal na italské frontě, kde upadl do zajetí. Vychoval tři děti, dceru Marii a syny Josefa a Karla.

      ŽID KAREL, č.p. 55

      narozen dne 22. srpna 1913 v Lidicích. Ve škole dobře prospíval a učitelé doporučovali rodičům, aby hocha dali na studie. Pro nedostatek finančních prostředků však z toho sešlo a hoch byl dán do učení na strojního zámečníka. V Československé armádě sloužil u pěšího pluku T. G. Masaryka v Praze. Po návratu z vojny se oženil a stal se otcem syna Ivana, jenž dosud nebyl nalezen.



    IN MEMORIAM


     

      

     


      




© 2021 Paranormal team Czech. Vranovice 91 Břasy 338 24 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky